Oni to zrejme vnimaji jinak. Bude zajímavé sledovat jak po teto strance prolezou pubertou a co budou poslouchat a tvorit pak. Jinak moje babicka neuznavala hudbu co poslouchal tata (metal) a moje mama neuznava rap. Z pohledu nahlížení jednotlivych zastupcu jedné generace na druhou se nic nemění 😀

Poslouchám modernu, starý věci, klasiku, experimentální hudbu, underground... Nejsem svázanej žánry. Když se podívám na český TOP 10, obvykle je to změť uhuhlaných netalentovaných debilů (Yzomandias, Calin etc.), kterým nejde ani rozumět a mezi nimi se krčí průměrný Sombr jakožto jediná "kvalita."

Při poslechu rádia slyším často velmi špatně naroubované staré fláky do nových tracků, kde není žádná struktura, jen jeden nápěvek, který bych se styděl vydat byť jen na demo, přesto se to hraje. Lidi dneska kvalitu nežádají, nejsou schopni se soustředit na poslech jediné skladby...

Za kvalitu se vydává Taylor Swift, ó bohyně popu (akorát že vůbec), hudba je dnes spotřebák, hajzlpapír. Napíšu nepopulární názor, digitální platformy zničily hudbu, protože ji dnes může vydávat kdejaký matlák s upirátěným DAWem.

Každý den je na Spotify 100K nových tracků (i kvalitních), ale do médií se dostane jen ten, kdo nejlíp vykouřil šéfproducentovi. Ne ten, kdo je skutěčně kvalitní, těch šťastných je jako máku, ale do rádia se stejně nedostanou. I na R1 se hrají převážně polovičatý nedodělaný sračky.

Sorry za takovej výtěr, ale v dnešní době, by si začínající Judas Priest, Prodigy, Depeche Mode, Genesis, Enya ani Aphex Twin neškrtli (výběr čistě náhodný). Leda by měli místo huby pračky na čuráky. O generace až tak nejde. Poslouchám kupu dnešní hudby, ale nikde to nehrají, i přes tisíce streamů.

A jak známo, Spotify vyplatí za 1K streamů cca 7 dolarů (pokud už to zase nezkrouhli). Dřív musel interpret makat na tom, aby zaujal, být opravdu dobrej, dneska stačí zmrskat flák z 80's, zkurvit ho (sorry not sorry) špatným zpěvem a "novou" melodií a natřásat kozama). Kvalita se k dětem nedostane.

1/x: já s tebou zhusta souhlasím, na živáky chodím, nedávno jsem dal jak Prodigy (Praha), tak DM (Berlin), přes rok nepočítaně klubovek a minifestů. Ale zároveň mě baví poukazovat na mezigenerčaní střet, který nazírám ze své pozice jedince žijícího přesně mezi generacemi, neboť

2/x: žijí jak mí prarodiče, tak děti mých vrstevníků a já se bavím tím, jak lidé kolem mě stárnou a postupně začínají vytýkat těm maldším dost podobné věci, jaké byly vytýkány nám a našim rodičům. Každá generace předkládá objektivní důvody, proč je jejich pohled relevatnější než jiné

3/x: já tedy stárnu s nima, ale snažím se co nejdéle zastávat pozici nestranného pozorovatele, i když to samozřejmě v mnoha ohledech selhává. Přijde mi, že je přirozené, že se generace chtěji odlišovat, chtějí mít to svoje. Do digitálního neregulovaného pralesa jsme se vypustili my a máme tedy

4/x: přimý podíl na tomto stavu. Otevřeli jsme stavidla diginámrdu a ochota je zavírat je v demokraciích a právních státech až příliš snadno napadnutelná a přiliš těžce právně obhajitelná. Důsledkem je, že čím dál více lidí obdivuje autoritáře a z toho já radost nemám. Dikuze je čím dál těžší :/