ministra obrany a autor koncepce "strategie odstrašení", patří k nejvlivnějším hlasům nové trumpovské bezpečnostní doktríny. Nejvíce se zapsal jako hlavní autor National Defense Strategy (NDS) z roku 2018, která výrazně změnila směřování americké bezpečnostní politiky. Místo
boje proti terorismu a operací na Blízkém východě dala důraz na soupeření velmocí, přičemž v ní Colby vychází z přesvědčení, že klíčovým soupeřem USA je Čína, a proto musí být americké zdroje šetřeny a směrovány především do Indo-pacifiku. Z této logiky plyne, že válka na
Ukrajině je podle Colbyho vedlejším bojištěm, na něž nelze vázat rozhodující kapacity. Po odchodu z administrativy spoluzaložil The Marathon Initiative, think-tank zaměřený na dlouhodobou strategii USA. V roce 2021 pak vydal knihu The Strategy of Denial, kde rozpracoval
myšlenku, že klíčovou prioritou Ameriky musí být zadržení Číny v Indo-Pacifiku. Colbyho vliv na Trumpovu politiku Colby je dnes jedním z architektů nového přístupu Donalda Trumpa k Ukrajině. Jeho argumentace je konzistentní: USA nemají neomezené zdroje, a proto musí
soustředit síly tam, kde jim hrozí největší nebezpečí – tedy na Čínu. Vše ostatní, včetně války na Ukrajině, má být posuzováno prizmatem tohoto střetu. Tento přístup se promítl do omezení vojenské pomoci: například dodávky raket dlouhého doletu ATACMS byly pozastaveny a
americká armáda snížila sdílení některých zpravodajských informací s Ukrajinou. Trumpův tým tak reaguje na Colbyho varování, že přílišná angažovanost ve východní Evropě by mohla oslabit schopnost USA čelit Číně v Pacifiku. Colby zároveň vystupuje proti evropské „závislosti“ na
Americe – podle něj by hlavní odpovědnost za obranu Ukrajiny a v širším smyslu i Evropy měli nést sami Evropané. To se dobře poslouchá části republikánské základny, unavené zahraničními závazky a rostoucími náklady. Následky Ukrajina se kvůli těmto posunům dostává do složité
situace. Oproti předchozím letům čelí nejen omezeným dodávkám zbraní, ale i nejistotě ohledně budoucí podpory. V praxi to znamená, že ukrajinská armáda musí více spoléhat na vlastní zdroje a podporu evropských zemí. Evropští spojenci, především Německo, Polsko a pobaltské
státy, reagují zvýšenými výdaji na obranu a posilováním vlastní výroby munice i techniky. Přesto je jasné, že bez USA zůstane vojenská i finanční pomoc Kyjevu omezená. Konkrétní dopady změny politiky Colbyho vliv se v posledních měsících promítl do několika zásadních
rozhodnutí. Výše jsem už zmínil údery ATACMS na ruské území – zatímco za Bidena měli Ukrajinci volnější ruce (především po zapojení Severní Koreje na ruské straně), nyní je každý útok na ruské území vedený touto střelou možný pouze po explicitním souhlasu ministra obrany Peta
Hegsetha. To výrazně omezuje flexibilitu ukrajinských operací. Evropské zbraně a sdílení zpravodajských dat – Colby prosadil restrikce na poskytování amerických zpravodajských informací, pokud by měly být využity k útokům evropskými střelami na cíle v Rusku. V praxi to